Autoři fotografií: Justin Vácha, Libor Hlavatý, Dominika Kaločai
Ve dnech 10. 2. – 12. 2. 2023 se v šumavském Zadově konal 1. ročník etapového závodu Šumava TRAIL. Ačkoliv se jednalo o první ročník, na Zadově se musherské závody v minulosti konaly již v roce 1986 a pokračovaly až do roku 2012. Po více než deseti letech se sem opět vrátily a to díky Sportovnímu klubu psích spřežení Plzeň, pořadateli letošního Šumava TRAILU.
SKJ příchozí: Lenka Pařízková a Oddie - 1. den: 20:45, 2. den: 20:01 - 9. místo
Závodit se mohlo na sprintových i midových tratích, v individuálních musherských disciplínách, jako jsou běžky se psem, ale třeba i canicross a dále v kategoriích saňových. Zpestřením byla možnost startovat v závodu i na sněhoběžce tažené psem či třeba na „fat-biku“, jako tomu bývá i na Šediváčkově longu. Díky rozmanitosti závodu a příznivým sněhovým podmínkám se Zadov stal atraktivním cílem nejen mnoha závodníků z celé České republiky, Slovenska a Německa, ale i diváků a těšil se pozornosti i několika zástupců médií.
Atmosféra byla nabitá, akční, adrenalinová a všeobecně bych řekla pozitivní a soudržná. Neskutečně jsem si celý víkend užila jako závodník i divák. Na závody jsem se vydala s kamarádkou Danou Kubecovou z MC Český ráj, která požádala ředitele závodu Honzu Kotiše, aby otevřel kategorii příchozích (pro nelicencované závodníky, ale i pro závodníky s licencí jako my, kteří nemají natrénováno na delší vzdálenosti). A bylo jí velmi vstřícně vyhověno. Zkraje tohoto roku jsme se měli s naším klubem vydat na zimní soustředění na běžkách, ale bohužel nepříznivé sněhové podmínky nám naše plány zhatily, jakožto i vlastně celou zimní přípravu. Netroufla jsem si tedy startovat v oficiální kategorii SKJ1 na trati dlouhé přes 9 km a místo toho jela s Oddiem oba dny trať pro příchozí v poloviční délce, tedy 4,5 km.
SKJ1: Karolína Ulčová a Natahu - 1. den: 23:10 (1. místo)
A jaká to byla jízda? V sobotu celkem náročná. Trať byla měkká, bořily se nejenom lyže, ale i psům tlapky a bylo třeba pečlivě vybírat stopu a držet tempo. V neděli se sice oteplilo, ale sníh trochu slehnul, čímž se uhlazená trať stala rychlejší a schůdnější. Já jakožto lyžař hobbík jsem si jízdu oba dny užila i tak, byl to prostě zážitek svištět si to dolů lesem a být předjížděn spřežením psů. Oddie jízdu na sněhu miluje a pomáhá mi jak nejvíc jeho dvaadvacet kilo vážící tělíčko pomoct dokáže. Kdybyste se zeptali jeho, určitě by závodům dal 10 z 10 a mně by doporučil víc trénovat a méně padat.
SKJ1: Karolína Ulčová a Bowie - 2. den: 26: 57 (2. místo)
A závěrečné dojmy? Je super dorazit na prezenci závodu večer v osm do vyhřívaného stanu s barem plného hlasitých a veselých musherů. Už to vám dá jistotu, že jste na správném místě . Startovní balíček byl luxusní, pejsci měli pamlsky na celý víkend. Druhý den na startu potkáte jako moderátora Honzu Bielika, šéfíka Rozběháme Česko a říkáte si, jak se ten váš svět krásně propojuje. Sledujete starty běžkařů i spřežení a pomůžete jednomu musherovi se psy na start. Valíte oči na to, jak vedle sebe mohou v úzké uličce stát dvě spřežení absolutně vyhecovaných a natěšených psů a vnímat jenom to co je před nimi, ne kolem nich, tedy se naprosto ignorovat. Plno známých tváří, úsměvů a radosti v cíli. Ještě jsem nebyla na závodech, kde by byla za každým rohem kamera nebo foťák. V zázemí závodu jste si mohli dát něco teplého k pití i jídlu nebo si koupit třeba bavlněné oblečení s potiskem. Na parkovišti byla restaurace s obědovým menu. A už jsem zmínila, že hned za rohem byl běžecký stadion s okruhem na tréninkové zahřátí na běžkách? Značka ideál. Další ročník si určitě nenechám ujít a doufám, že vy také ne!
