Prosinec klepe na dveře! I u nás v Praze na kopci jsme už měli první sníh a já se začínám těšit na sněhoběžku. Co to sněhoběžka je? Sněhoběžka je odvozená od ledoběžky, která je na severu Evropy populární k ježdění na ledu. Má dva kovové nože, stojí se na ní, rukama se držíte řídítek a odrážíte se nohou. A když téhle ledoběžce místo nožů na led nasadíte skluznice, máte z ní sněhoběžku. "Je to vlastně koloběžka na sníh. Nebo chcete-li také zmenšená verze klasických musherských saní určených pro psí spřežení. Stroj, který otevírá zimní psí svět všem, pro které jsou klasické saně moc velké, drahé, nebo prostě nevyužitelné, protože je jeden pes neutáhne" (www.kolobezky-kickbike.cz).
Já jsem o sněhoběžce začala uvažovat, když jsem pořídila do tahu druhého psa a nebyla jsem si jistá, jestli bych na běžkách chtěla kočírovat a brzdit dvojku. Byla jsem zvyklá na běžky s jedním ukázněným pejskem. Když se potom ukázalo, jaký cvok bude ve skutečnosti druhý pes, bylo to jasné.
Sněhoběžka, kterou nám Ježíšek před pár lety přinesl, se jmenuje Kickspark Max, vyrábí ji finský výrobce koloběžek Kickbike. Základní verze nemá ani tykadlo ani brzdu, ale obě tyhle vymoženosti tam kvůli psiskům mám. Plastové skluznice jsou nasazovací, takže pokud bych si chtěla vyzkoušet ledoběžku, stačí skluznice sundat a vyrazit někam na zamrzlou vodní plochu.
Co je na sněhoběžce fajn, je díky hliníkové konstrukci její minimální hmotnost a také skladnost - i v malinkatém Opelu Corsa jsem dokázala bez použití jakéhokoli nosiče dovnitř našťouchat dva psy, sněhoběžku a dva lidi.
Sněhoběžku používám s dvojkou lapinkoir. Jezdím s ní na uježděném sněhu, třeba na vhodných lesních cestách. Je fajn, že je-li sníh (a nemusí ho být moc), najdu takové cesty i v blízkém okolí bydliště. Naopak není vhodné se sněhoběžkou jezdit na upravených běžkařských trasách. Proti běžkám má pro mě tu výhodu, že má spolehlivou brzdu a také to, že kdyby se pejsci přece jen rozhodli to se mnou vzít někam mezi smrčky, můžu snadno vystoupit. Ano, máte pravdu, psi by to dělat neměli, jsou přece cvičení k tomu, aby se v tahu chovali slušně. Ale aspoň ti moji mají na sněhu a v mrazu takovou radost, že se občas maličko zapomenou.
Kousek psí spokojenosti můžete vidět třeba na přiloženém videu. Užijte si pohled na chlupaté prdelky.
Comments