Rozhovor s: Kájou Ulčovou

Bc. Karolína Ulčová, člen Musher klubu Tlapky v tahu od 24. června 2020.

- PSÍ PARŤÁCI -

1. Jaké máš pejsky a jak se jmenují?

Mám borderku Bowieho a u rodičů takovou sofa dekoraci Sárinku (a nově štěně ESP Natahu - pozn. red.).


2. Jak jsi se k práci se psy dostala?

Když jsem se naučila číst a jedna z mých prvních knih byla asi tunová encyklopedie psích plemen, z nichž jsem samozřejmě minimálně půlku potřebovala doma. Zajímavé je, že borderka mezi nimi nebyla.


3. Čím krmíš? Používáš nějaké speciální doplňky stravy?

Máme spotřebu kamion piškotů měsíčně. Ale jinak Bowie baští granule značky Acana, jednou týdně má ale masový den, aby mohl dostat syrovou kost kvůli zubům. Ten den dostane většinou k večeři kuřecí, rýži a zeleninu, aby se mu kost lépe trávila. Jinak co se doplňků týče, dávám mu co kde dostaneme nebo vyhrajeme. Před tréninkem zavodňuji a vodu ochucuji přípravky od firmy Krmiva Hulín.


4. Jaké všechny aktivity se psy děláš?

Spíše co s nimi nedělám :D. Bouzef se mnou jezdí všude - do školy, práce, na dovolenou i na rande. Ale pokud se ptáte na sport, jsem původně agiliťák (se Sárinkou jsme běhaly v kategorii A3, Bowie je zatím v jedničkách), dále mě baví učit ho různé ptákoviny (takový mix OB, DD, sportovky, hlavolamů, NW, prostě od všeho trochu, ale nic pořádně, že), ale nejraději mám individuální mushingové disciplíny (a z nich úplně nejvíc skijöring, pak canicross, kolo i koloběžku – v tomto pořadí).


5. Věnuješ jim nějakou speciální péči?

Speciálně je krmím, sportuju s nimi a dbám, aby se mnou museli dýchat jeden vzduch ještě hezkou řádku let.

- MUSHING -


1. Kdy jsi začala s mushingem a proč? Co tě motivovalo pokračovat?

Jsem od gymplu běhna a psy zbožňuju od plenek, toť odpověď na otázku „Proč?“. První sedák, postroj a vodítko s amortizérem jsem dostala v roce 2015, když byl Sárince rok. A to byl teda těžkej mushing! Nebo aspoň jedna z nás tahala. Dopadlo to tak, že jsme si běhaly každá po svým. V hlavě jsem ale myšlenku o parťákovi na tento sport měla dál, dokonce jsme byli tenkrát fandit i na ME v Novém Městě na Moravě. Cca v roce 2019 jsem začala koukat po útulcích, jestli tam na mě nevyskočí nějaký ADHD kousek, co by stačil mému životnímu stylu. Dávala jsem si na čas a vyplatilo se, síla FB zapůsobila a v roce 2020 jsem si přivezla svého černo-bílého satanáše. A v pokračování mě nemotivuje nic, jak říkám, je to prostě životní styl.


2. Kterým musherským disciplínám se věnuješ?

Běžky, běh, kolo, koloběžka.


3. Máš raději sportovní výkony s jedním či více psy a proč?

Rozhodně se dvěma, když mi někdo půjčí, že, Terko? (Tereza Vočadlová – členka MK TVT, pozn. red.). Baví mě i jednička, ale čím víc psů, tím víc psů.


4. Kam chodíš trénovat a jak často? Raději sólo, nebo ve skupině?

Trasy hodně střídám, nikdy nejdu v týdnu tu samou dvakrát. Trénujeme tak třikrát až čtyřikrát týdně. V zimě jezdíme u nás v Orličkách, off-snow po okolních lesích, občas zajedeme do Bělče nebo do Hradce. Tam trénuju s kamarádkou Áďou a dalšími parťáky a většinou si užijeme kotel srandy. Takže rozhodně ve skupině.


5. Jak pečuješ o sebe v rámci sportovních výkonů – speciální strava, doplňky, fyzioterapie, speciální cvičební plán apod.?

Snažím se přemýšlet o tom, co a kdy jím, piju, jak na sebe navazují moje činnosti atd. Občas to ale zůstane jen u toho „snažím se přemýšlet“.


6. Jaké vybavení na mushing používáš?

Bowie má postroj Non-stop Nansen, měl i Eurohusky, ten mu sice seděl, ale běhal v něm bokem. Já mám sedák od Non-stopu, ale ráda bych vyzkoušela nový od ManMatu. Vodítko s amortizérem máme od MushGo a na lyže od ManMatu.


7. Co ti mushing přináší? Jaké v něm máš cíle?

Spojuje mě s mým psem nejen tažnou šňůrou, ale dělá z nás opravdové parťáky. Zároveň mě nutí ještě víc přemýšlet o jeho kondici a zdraví. Můj největší cíl je, dělat tento krásný sport čistě a s radostí a užívat si ho, co nejdéle to půjde.


8. Doporučila bys členství v MK Tlapky v tahu a proč? Jsi v něm spokojená?

Rozhodně ano. Já se pro členství v MK TVT rozhodla, protože už navenek působí spíš jako rodina než organizovaná skupina sportovců. A to se potvrdilo.

- ZÁVODY -


1. Kdy a který byl tvůj první závod?

Pokud se jedná o mushingový závod, tak Votvírák v Kolesách, ale nevzpomínám si, co to bylo za rok. Pravděpodobně 2016/17/18, nevím. To jsem běžela se Sárou a ona mi krásně celých deset kilometrů klusala u nohy. S Bowiem jsem byla poprvé na Lemberku v roce 2020, kdy jsem si „odskočila“ z kvalifikaček na MČR v agility. Byl to moc fajn závod, ráda na něj pojedu zas.


2. Jaké jsou tvé největší úspěchy v mushingu?

Vzhledem k tomu, že jsem začala loni a víme, jak vypadal loňský rok, tak jsem toho moc nepozávodila. Snad už to bude jen lepší a já budu moci na tuto otázku odpovědět konkrétněji. Prozatím beru jako úspěch to, že jsme ve zdraví dokončili každý závod, jehož jsme se zúčastnili.


3. Máš někoho za svůj sportovní vzor? Koho?

Mým vzorem jsou hlavně moji přátelé, kteří neřeknou ne a jdou do všeho po hlavě. Samozřejmě sleduji i velké sportovce na sociálních sítích a fandím jim.


4. Jaký byl tvůj nejtěžší závod a proč? Který byl pro tebe naopak nejlehčí?

Na obojí mě napadá odpověď „ten, který nebyl“. Nejlehčí z důvodu, že mě to nestálo žádné úsilí, ale nejtěžší proto, že jsem přišla o další skvělou zkušenost a vzpomínku. Myslím, že tento pocit mají po loňské sezóně asi všichni.


5. Který závod patří mezi tvé nejoblíbenější a nenecháš si je nikdy utéct?

Ráda bych řekla náš klubový Tlapkros, ale bohužel mi loni nevyšla účast. Ale příště se klidně rozkrájím, abych se konečně zúčastnila. Jinak se mi líbilo na Lesné, v Hradci a teď jsme byli na Štěkatlonu a to bylo taky moc fajn.


6. Je nějaký závod, který je tvým snem/cílem? Jaký a proč?

Ráda bych si někdy zazávodila v Novém Městě na Moravě, je mi jedno, co to bude za závod, jestli jen nějaký srandamač, nebo mistrovství zeměkoule. Ale nějak mi to zůstalo v hlavě po tom, co jsem tam byla fandit na Evropě.


7. Máš nějaký talisman nebo děláš nějaký rituál pro štěstí v závodě?

Mám šťastný spoďáry :D.


8. Co je nejlepší po dokončení závodu?

Těšení na další.

- ZE ŽIVOTA -


1. Jaké je tvé povolání současné a vysněné?

Právě jsem dokončila bakalářské studium na Technické univerzitě v Liberci a chci pokračovat dál na magistra. Brigádu jsem dělala všude možně, momentálně jsem na recepci v zubní ordinaci a přes školní rok v plavecké škole pro děti. Ráda bych zůstala ve svém oboru, jímž je učitelství českého jazyka a literatury a tělesné výchovy.


2. Jak vypadá tvůj běžný den?

Já asi nemám běžné dny, každý je úplně jiný. Každopádně se pokaždé snažím stihnout alespoň šest nemožností.


3. Věnuješ se i jiným zálibám a koníčkům než mushingu? Jakým?

Ha. Tohle by byl hodně dlouhý odstavec, protože já jsem pro každou srandu. Většinou běhám, jezdím na kole, koloběžce, bruslích, lyžích, paddlu, dřív i na koni, dělám agility, lezu, plavu, trekuju, cestuju, kreslím, čtu, poslouchám podcasty, jezdím na dětské tábory, ráda si zahraju nějakou hru (ať už deskovou či míčovou), … a nejraději mám, když v tom nejedu sama.


4. Jaké máš oblíbené jídlo a pití?

Mám ráda víno, italskou, vietnamskou a thajskou kuchyni. Sním ale téměř vše, nejsem vybíravá. Co ale miluju, je dobrá káva.


5. Co tě vždycky rozesměje nebo ti udělá největší radost?

Když jsou moji blízcí šťastní a sdílí to se mnou, to mi vždy absolutně dobije baterky.


6. Co vyloženě nesnášíš?

Bručouny, pesimisty, lidi, co se půl života promračí a pořád si na něco stěžují.


7. Jak nebo díky čemu si nejvíce odpočineš?

Když se vyspím aspoň osm hodin denně.


8. Máš nějaké motto, které tě provází životem?

Nakonec méně litujeme věcí, které jsme udělali, než těch, které jsme neudělali.


9. Co bys poradila případným zájemcům o mushing?

Jděte do toho. Vždycky mějte na prvním místě zdraví a štěstí svého psa i svoje, nechte si poradit a ničeho se nebojte, můžou to dělat i takové jitrnice, jako jsem já.


10. Pokud máš zájem sdělit něco navíc, sem s tím :).

Ráda bych popřála všem, kteří o to stojí, aby byli šťastní sami se sebou a svým životem a hlavně, aby ho žili naplno, protože druhá šance už nebude.

117 zobrazení