Jitka Tůmová a Julian Tůma, členové Musher klubu Tlapky v tahu od 24. října 2020.
- PSÍ PARŤÁCI -
1. Jaké máte pejsky a jak se jmenují?
Ji: Máme šest psů z útulků případně od majitelů, kteří se jich vzdali, a jednoho „značkového“ beaucerona. Abych na nikoho nezapomněla, vezmu to abecedně :D Ellis – NO x LR, Jacob – DO x LR, Messi – x jezevčíka, Spider – vůbec netuším, co v ní vše je, možná parson, možná nějaký vipet, Uri (ofiko je to Durres Gitigaro) – beauceron, moje nová naděje do tahu :D, Xena – český fousek bez PP. A nejlepší nakonec, moje ADHD Yasmína, kříženka ohaře, LR a nějakého bulla.
Ju: Mamka má velkou smečku, ale můj pes je z nich ten nejmenší, je to kříženec jezevčíka a jmenuje se Messi.
2. Jak jste se k práci se psy dostali?
Ji: Od mala jsem milovala psy. Vůbec netuším, po kom to mám, jelikož v naší rodině žádný takový druhý šílenec není. Zvířata samozřejmě rádi mají, ale tak nějak víc v mezích. V mých 23 letech, kdy jsem na zapřenou dovedla k rodičům, kde jsem tehdy stále bydlela, svého prvního velkého psa, jsem věděla, že bez psů už nikdy nebudu a že se jim chci věnovat aktivně a něco s nimi dělat.
Ju: Baví mě sport, hraju fotbal, což je docela blízko k běhání. A jelikož mamka běhá, tak jsem to chtěl taky zkusit. Nejdřív jsme běhali spolu s Yasmínou, na dvou šňůrách, ale to bylo pro oba takové nepohodlné. Tak mi máma pořídila Messiho, abych mohl běhat sám se psem, kterého fyzicky zvládnu.
3. Čím krmíte? Používáte nějaké speciální doplňky stravy?
Ji: Donedávna jsem krmila granulemi, ale jelikož se mi zase trošku smečka rozrostla a navíc jsem získala od kamarádky mrazák, díky Terko (Tereza Vočadlová – členka MK TVT, pozn. red.), přešla jsem na maso. Zatím si nikdo ze psů nestěžoval :D. Při tréninku používáme Mamuta na doplnění energie a do žrádla dostávají kelpu, lososový olej, občas vajíčka, bílý jogurt.
4. Jaké všechny aktivity se psy děláte?
Ji: Já se psy běhám, jezdím na kole, koloběžce, Mína dělá flyball. Uri dělá klasickou poslušnost a ráda bych s ním zkusila pasení, a tedy brzo nás čeká jeho i moje první opravdová výstava :D.
Ju: Zatím jen běhám. Ale rád bych časem jezdil i na koloběžce, to mě hodně baví, ale mamka mě se psem zatím nepustí. Občas s Messim cvičím poslušnost a triky.
5. Věnujete své smečce nějakou speciální péči?
Ji: Sporťáci si občas zajdou na dornovku, abych je nechala srovnat a ulevila jim od případných zatuhlých míst.
- MUSHING -
1. Kdy jste začali s mushingem a proč? Co vás motivovalo pokračovat?
Ji: Týjo, běhat jsem začala v roce 2014, ale zatím sama, jelikož v té době jsem na to neměla vhodného psa. Běh mě hrozně chytil a o pár měsíců později jsem se začala zajímat o canicross. Nicméně Ellis sice běhá ráda, ale spíš na volno. Takže sice se mnou závody odběhala, ale bez nějakého velkého tahu, navíc už taky nebyla úplně nejmladší, takže jsem se začala poohlížet po vhodném psu, který by chtěl tahat. No a narazila jsem u kamarádky, která má soukromý útulek, na Yasmínu, která splňovala mé požadavky, takže v létě 2018 jsem rozšířila smečku o tuhle hnědou fenku a plně se nechala vtáhnout do světa mushingu.
Ju: Poprvý mě mamka vzala na závody, když mi bylo necelých 6 let, takže už to budou 3 roky.
2. Kterým musherským disciplínám se věnujete a kterým byste se věnovat chtěli a proč?
Ji: Nejvíc dělám canicross, potom scooterjöring a bikejöring. Hodně se teď rozšířily překážkové běžecké závody se psy, takový psí Spartan Race, tak to mě baví asi úplně nejvíc.
Ju: Zatím jen canicross a taky ty překážkové.
3. Máte raději sportovní výkony s jedním či více psy a proč?
Ji: Nemám zatím psy, které bych mohla připnout k sobě, takže s jedním. A taky mám teda ráda svoje kyčle a tak :D.
Ju: Já bych dva neudržel :D.
4. Kam chodíte trénovat a jak často? Raději sólo, nebo ve skupině?
Ji: Různě. Jsem mobilní, takže není problém někam dojet. Raději skupina, motivuje to nejen psa, ale i mě.
Ju: Taky mám radši, když je nás víc. Hlavně mě baví, jak všem utíkám :D.
5. Jak pečujete o sebe v rámci sportovních výkonů – speciální strava, doplňky, fyzioterapie, speciální cvičební plán apod.?
Ji: Ehm… další otázka… Ne, na tohle jsem dost flink, bohužel. Speciální strava není, doplňky nejsou, fyzio jen když už mám nějaký problém. Jediné, co jsem se naučila konečně dělat je protahovat se po běhu.
Ju: Jen protahování, jsem ještě malý na nějaké preparáty. Snažím se jíst hodně zeleniny, ale to je tak obecně, ne kvůli běhu.
6. Jaké vybavení na mushing používáte? Které se vám osvědčilo nebo naopak neosvědčilo a proč?
Ji: Používám sedák i-Dog, sedí mi jak pomyslná p*del na hrnec, nikam se nepřetáčí, netlačí a má super tah přes zadek. Šnůru mám stejné značky, ale těch mám strašně moc a od různých výrobců. Nemám ale ráda na CC celoodpruženou, ve chvíli kdy si potřebuju psa přitáhnout k sobě je to dosti nepraktické.
Ju: Já jsem od Ježíška dostal juniorský sedák Non-stop Junior a musím říct, že se mi v něm běhá dobře. Šňůru mám jako mamka i-Dog.
7. Co vám mushing přináší? Jaké v něm máte cíle?
Ji + Ju: Štěstí. Spojili jsme dva koníčky – psy a sport – v jeden. Není nic lepšího, než když vidíš, jak jsou psi po tréninku spokojeni a unaveni.
Ji: Můj cíl je moct běhat co nejdéle to půjde a mít zdravé a nadšené psy.
Ju: Já se chci zrychlovat a zlepšovat.
8. Doporučili byste členství v MK Tlapky v tahu a proč? Jste v něm spokojení?
Ji + Ju: No jasně, že jo! Skvělá parta lidí, kteří se navzájem motivují a pomáhají si. Získali jsme spoustu nových kamarádů a zážitků.
- ZÁVODY -
1. Kdy a který byl váš první závod? Jak jste se po něm cítili?
Ji: Joooo, tak to už vlastně vůbec nevím. Asi si pamatuju první, jakože úplně, ale to bylo bez psa. Bylo to v září 2014 na Ladronce a pocity byly nepopsatelný. Ale canicross, to mi nějak splývá.
Ju: V Krčském lese, před 3 lety, Chlupatý závod, na podporu jednoho kočičího útulku. Běžel jsem s Mínou, mamka dělala kotvu na druhé šňůře a doběhl jsem v mužích 2.
2. Jaké jsou Vaše největší úspěchy v mushingu?
Ji: Já se pohybuji většinou cca v půlce startovního pole, ale již se mi podařilo být 2x na bedně. Jednou na duatlonu a jednou klasický canicross. Holt tam nebyla elita, tak se dostalo i na nás pomalejší :D. Zato Julian, ten je většinou na bedně, a to i přes to, že běhá se staršíma, jelikož jeho věková kategorie většinou není vypsaná na plnou vzdálenost.
Ju: Od medailí jsem u nás já, máma dělá řidiče :D.
Ji: nonono...
3. Máte někoho za svůj sportovní vzor? Koho?
Ji: Každého, kdo je ochoten a schopen překonat sám sebe a vystoupit ze svojí komfortní zóny.
Ju: Messiho. Ne mýho psa, toho fotbalistu.
4. Jaký byl váš nejtěžší závod a proč? Který byl pro vás naopak nejlehčí?
Ji: Týjo, já to takhle nějak moc jako neřadím. Každý závod má svoje specifika, kvůli kterým na něj jedu.
Ju: Nejtěžší pro mě asi teďka Water Dog Game. Bylo hodně vody a já nejsem zatím moc dobrý plavec, tak tam jsem se trošku bál, ale máma mi vždy pomohla strach překonat. Nejlehčí jsou ty, kde se běží po rovince a nikam se moc nezatáčí.
5. Který závod patří mezi vaše nejoblíbenější a nenecháte si je nikdy utéct?
Ji: Za mě jednoznačně Mud Dog Race. A překážkové obecně, ty nás baví oba moc.
6. Je nějaký závod, který je vaším snem/cílem?
Ji: Závod ani ne, ale konečně bych si letos chtěla zaběhnout svůj první maraton.
7. Máte nějaký talisman nebo děláte nějaký rituál pro štěstí v závodě?
Ji: Nejsem pověrčivá, takže nemám a nic nedělám.
Ju: Co je to rituál? Občas si s sebou beru nějakého plyšáka, na cestu. Ale nevím, jestli funguje jako talisman.
8. Co je pro vás nejlepší po dokončení závodu?
Ji: Že jsem přežila a nezrakvila jsem se. V mým věku je důležité se už radovat z maličkostí :D.
Ju: Když jsem na bedně.
- ZE ŽIVOTA -
1. Jaké je tvé povolání současné a vysněné?
Ji: Od ledna pracuju v DHL, na celním oddělení. Vysněné je nejspíš takové, kam chodíš ráda, jsi tam spokojená a vyděláš tolik, abys mohla dělat ve volném čase to, co tě baví. Takže ho teď vlastně mám
Ju: Půjdu teď do 3. třídy.
2. Juli má určitě spoustu tipů, čím bude až bude velký.. které vedou?
Ji: Klasika – fotbalista nebo voják. Nevím co mě děsí víc :D.
3. Jak vypadá váš běžný den?
Ji: Vstávám velice brzo, jezdím před prací ještě jako brigádu rozvoz novin, pak obstarat psy, zkontrolovat kluky než jdou do školy, že mají vše, a jedu do práce. Po práci jdu se psy na procházky – chodím minimálně na 2x, fakt neberu všechny najednou. A pokud je vhodné počasí a čas, tak se i trénuje – běh, koloběžka, co je potřeba. Nemám nějaký ucelený tréninkový plán, ač by se asi hodil. Večer nějaká ta práce doma, co je potřeba, a zasloužený spánek :D.
Ju: Vstanu, procházka s Messim, škola, úkoly, procházka s Messim nebo trénink s mamkou nebo mám fotbal, večeře, chvíli můžu být na mobilu, a postel.
4. Věnujete se i jiným zálibám a koníčkům než mushingu? Jakým?
Ji: Občas mi vyjde čas, že můžu jít na brusle. Na těch si hodně vyčistím hlavu. Jezdím zásadně sama, sluchátka, pustím hudbu a jedu aspoň 20 km.
Ju: Fotbal.
5. Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití?
Ji: Takové, které nemusím uvařit já :D. Těstoviny na jakýkoli způsob a Coca Cola. Oba to tak máme.
6. Co vás vždycky rozesměje nebo vám udělá největší radost?
Ji: Radost mi dělají kluci a psiska. A rozesmějí mě taky povětšinou hlavně oni. Kluci mají teď neskutečný hlášky, fakt jsem dost často úplně zlomená v pase :D
Juli je obecně taková veselá povaha, optimista po mamince. A radost mu udělám, když mu povolím hrát déle na mobilu :D.
7. Co vyloženě nesnášíte?
Ji + Ju: Lež, přetvářku, podrazy.
8. Jak nebo díky čemu si nejvíce odpočinete?
Ji: Jelikož nemám průměrný čas spánku 8 hodin, tak když se můžu jednou za čas pořádně nerušeně vyspat.
9. Máte nějaké motto, které vás provází životem?
Ji: Neber život moc vážně, stejně z něho živý nevyvázneš.
10. Co byste poradili případným zájemcům o mushing?
Ji: Najděte si partu stejně střelených lidí, protože s přáteli je každá radost větší, a jděte do toho naplno. Stojí to za to.
