Eva Búdová, člen Musher klubu Tlapky v tahu od 23. ledna 2023.
- PSÍ PARŤÁCI -
1. Jaké máš pejsky a jak se jmenují?
Českého horského psa, jsou mu 4 roky a jmenuje se Batul z Království sněhu. Druhým parťákem, ale spíš Batulovým bráchou, je anglický kokršpaněl, jedná se o 2 letého psa jménem Kája (Charles).
2. Jak jsi se k práci se psy dostala?
Když jsme se stěhovali do rodinného domu a mamka se rozhodla, že pořídí pejska. Tak jsem dostala Batýska
3. Čím krmíš? Používáš nějaké speciální doplňky stravy?
Krmím převážně syrovým masem a přílohami k barfu. Jako speciální doplňky používám Imunovital, Herbix, Omegáč od Canis Lab a ještě přidávám hydrolizovaný kolagen při větší zátěži. Pak kloubní kúry.
4. Jaké všechny aktivity se psem děláš?
Uffff je toho víc :). Prostě zkouším s Batulem vše, co by ho mohlo bavit. Začali jsme základní poslušností, kterou jsme se učili ve výcvikové skupině s lektory, abychom se mohli odrazit a posunout dál a především abych se já naučila pracovat s Batulem. Pak jsme se dostali k disciplíně dogtrekking, neboť ten se mnou může chodit i můj partner Zdeněk. Přes dogtrekking jsme se dostali ke canicrossu a začali s Batulem běhat. Dále se věnujeme aktivně pachovým pracem a stopám. A občas zkoušíme rekreačně agility.
5. Věnuješ mu nějakou speciální péči?
Co se speciální péče týče, snažím se s Batulem cvičit dogfitness a jsme objednáni k paní na intenzivní regeneraci po námaze. Když mu to sedne, bude absolvovat hydroterapii a v případě nutnosti magnetoterapii. Pak samozřejmě jako základ se snažím volit co nejkvalitnější stravu a doplňky, aby mu nic nechybělo.
- MUSHING -
1. Kdy jsi začala s mushingem a proč? Co tě motivovalo pokračovat?
Mushingu jsem se začala aktivně věnovat zhruba před rokem a půl, protože jsem došla k zjištění, že mám doma neřízenou střelu krátkého doletu, která potřebuje tu masu energie někde rozumně a cíleně vybít, jinak je z něho pes ničitel. Nastal tedy čas více studovat co to mushing je a zvolit si snad vhodnou disciplínu pro nás. Český horský pes je především pracovní plemeno určené k tahu, takže bylo jasné, že musíme zvolit musherské disciplíny. Motivací mi právě bylo, že jsem viděla Batula ve svém živlu, jeho nadšení a především zlepšování se.
2. Kterým musherským disciplínám se věnuješ a kterým by ses věnovat chtěla a proč?
Nejaktivněji se nyní věnujeme canicrossu. V budoucnu bych si ráda pořídila koloběžku a přesedlala i na scootering. Bydlet však více na horách a mít větší přístup ke sněhu, tak si pořídím spíše pravděpodobně sněhoběžku, nebo se naučím na lyžích a dopřeji Batýskovi více sportů na sněhu, neboť čechohoráci sníh milují. Když už se nám povede závodit na sněhu, Bála si to neskutečně užívá a pořád se mi válí v závějích, takže pak to spíše vypadá, že za sebou táhnu sáňky :).
3. Máš raději sportovní výkony s jedním či více psy a proč?
No vzhledem k tomu, že to občas při běhu s Batulem vypadá jako sebevražedná mise, bych volila zatím sport s jedním psem. Mít ovšem možnost vícero psů, tak bych určitě volila psí spřežení. Na suchu tříkolku minimálně se dvěma psy, na sněhu sněhoběžku nebo sáně a větší spřežení. To je ovšem “holčičí” sen :).
4. Kam chodíš trénovat a jak často? Raději sólo, nebo ve skupině?
Sami chodíme trénovat tady okolo domu. Jsou tu rozsáhlá pole a louky, kde můžeme hlavně trénovat stopy. Ovšem na tréninky canicrossu chodíme do skupiny a běháme v lese po cestičkách. Skupinu preferuji především, protože Batula motivuje k tahu.
5. Jak pečuješ o sebe v rámci sportovních výkonů – speciální strava, doplňky, fyzioterapie, speciální cvičební plán apod.?
O sebe nepečuji nijak zvlášť. Když mám po běhu moc křeče, tak si loupnu magnézium a to je asi tak vrchol :). Co se týká tréninků, snažím se s Batulem běhat minimálně 2x v týdnu. Pak cvičím svoji kondičku a silový trénink zhruba 2x týdně formou TRX a alpininngu nebo kruhového tréninku.
6. Jaké vybavení na mushing používáš? Které se ti osvědčilo nebo naopak neosvědčilo a proč?
Pro sebe mám sedák od Non-stopu Canix belt - tah přes zadek. Pro Batula používám dlouhý postroj od Zero DC, čechohorákům nejlépe sedí. Dále pak celoodpružené amortizační vodítko od Non-stopu Bungee leash. Batul potřeboval opravdu silný amortizér, co se tak snadno nenapne. Původně jsme měli od Manmatu amortizér, bohužel ten mi po vyběhnutí okamžitě napnul a došlo k prudkému a nepříjemnému škubnutí jak pro mě, tak i pro Batula a stávalo se mi pak, že nechtěl do plného tahu. Tak jsem zvolila jiný amortizér a problém byl eliminován. Pohodlí pro Batula především.
7. Co ti mushing přináší? Jaké v něm máš cíle?
Mushing mi především přináší radost z pohybu a možnost trávit čas se svým parťákem. Milujeme oba tu volnost a užíváme si to. Ráda bych se někdy probojovala až na bednu, ale jsem realista a vím, že zatím musíme ještě hodně makat. Třeba to někdy jednou vyjde :).
8. Doporučila bys členství v MK Tlapky v tahu a proč? Jsi v něm spokojená?
Určitě doporučila, měla jsem tu možnost potkat nové a milé lidi se stejným zapálením pro tento krásný sport. Získala jsem spoustu cenných informací. Líbí se mi akce pořádané klubem (Tlapky na tahu, klubové soustředění…) a v příštím roce bych se ráda zúčastnila více.
- ZÁVODY -
1. Kdy a který byl tvůj první závod? Jak jsi se po něm cítila?
Úplně první byl závod v dogtrekkingu v Krušných horách (Krušnohorská padesátka), ale to byl spíš víc na pohodu a rekreační závod, kde jsme se potkali s dalšími čechohoráky a šli jsme společně. První ovšem canicrossový závod byl Krkonošský canicross. Při dobíhání do cíle jsem měla slzy na krajíčku, neboť jsem si nemyslela, že to můžu vážně uběhnout. Po doběhu se mi klepaly nohy a já se snažila chytit plíce, které za mnou dobíhaly z kopce.
2. Jaké jsou tvé největší úspěchy v mushingu?
Dokončení etapového závodu a uběhnutí 6 km dva dny po sobě a uběhnutí Ještěd winter skyrace. Jinak žádné velké úspěchy nemáme, zatím jen posouváme dál své hranice a překonáváme sami sebe.
3. Máš někoho za svůj sportovní vzor? Koho?
Paní Vandu Kmochovou. To je pro mě paní MUSHERKA. Především asi také proto, že zapřahala čechohoráky. Dále určitě pan Petr Hanzlík, díky kterému plemeno českého horského psa vzniklo, a který položil základy mushingu u nás.
4. Jaký byl tvůj nejtěžší závod a proč? Který byl pro tebe naopak nejlehčí?
Nejtěžší pro mě byl Fitmin Hradecký sprint a mid, oficiální závod, kde se běželo dva dny. Pro mě to byl první delší závod. První den jsem si libovala jak se nám krásně běží, jak Bála maká a jde mu to. Druhý den byl opak, začalo pršet, trať byla hodně bahnitá a Bálovi se vůbec nechtělo. V to, že do cíle doběhneme, jsem vůbec nedoufala.
5. Které závody patří mezi tvé nejoblíbenější a nenecháš si je nikdy utéct?
Určitě závody pořádané Krkonošským canicrossem a pak Jöringový trhák. Pak teď po vyzkoušení Winter skyrace na Ještědu určitě zopakuji i tento závod.
6. Je nějaký závod, který je tvým snem/cílem? Jaký a proč?
Ráda bych se někdy umístila právě na již zmiňovaném Jöringovém trháku nebo na Hradeckém mistrovství ve sprintu.
7. Máš nějaký talisman nebo děláš nějaký rituál pro štěstí v závodě?
Talisman? Počítá se člověk? Pokud ano, tak určitě můj partner Zdeněk. Absolvuje se mnou všechny závody a mě to nesmírně uklidňuje, nebyl s námi jen na jednom závodu, a to mi bylo vážně nervově špatně.
8. Co je nejlepší po dokončení závodu?
Batýskovo nadšení, když po nás začne skákat a rozdávat čechohorácké pusinky, a ten pocit euforie z dokončení závodu.
- TVŮJ ŽIVOT -
1. Jaké je tvé povolání současné a vysněné?
Pracuji jako radiologický asistent na Klinice onkologie a radioterapie v Hradci Králové, konkrétně na ozařovnách.
2. Jak vypadá tvůj běžný den?
Pracovní den začíná v 5 hodin ráno, kdy vstávám do práce. Po práci, pokud to počasí dovolí a nejsou nějaké hrůzy, jdeme s Batulem na procházku nebo trénovat. Po tréninku většinou odpadám. O víkendu někdy chodím ráno s Batulem běhat a někdy si alespoň trochu přispím. Když je o víkendu hezké počasí a my můžeme trénovat pachové práce, jdeme se Zdendou Batulovi vymyslet trať, kudy bude stopovat.
3. Věnuješ se i jiným zálibám a koníčkům než mushingu? Jakým?
Ráda pozoruji noční oblohu a občas se věnuji astrografii (fotografování noční oblohy a úkazů na ní). Dále pak určitě klasickému focení přírody, krajiny, macro fotografie atd. Pak ráda trávím čas v přírodě, výlety do hor nebo cestování. Ke klidnějším koníčkům pak patří knížky.
4. Jaké máš oblíbené jídlo a pití?
Točenou kofolu :) a pizzu.
5. Co tě vždycky rozesměje nebo ti udělá největší radost?
Když Batulovi vymyslím a připravím nějakou pachovou specialitu ve stopování, a on to překvapivě splní tak říkajíc s tlapkou v nose :).
6. Co vyloženě nesnášíš?
Lidi co rádi vysírají.
7. Jak nebo díky čemu si nejvíce odpočineš?
Asi když se můžu pořádně vyspat a nemusím nikam vstávat. Většinou jsem ubitá z tréninku a bolí mě všechny svaly v těle snad.
8. Máš nějaké motto, které tě provází životem?
Někde jsem četla hezké motto: “Mushing je jako skočit ze skály, jakmile se jednou rozhodneš, musíš už letět.”
A pak citát od Antoine de Saint-Exupéry: ”Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.”
9. Co bys poradila případným zájemcům o mushing?
Pokud mají lásku k psům a pohybu, aby do toho určitě šli. Je to krásný sport plný skvělých a inspirativních lidí. Hlavně se nebát začít.
10. Pokud máš zájem sdělit něco navíc, sem s tím :).
Bez Batula bych se k tomuhle sportu nikdy nedostala a od té doby co ho mám a provádím s ním všechny tyhle disciplíny, si troufám říct, že jsem i lepší člověk. Batul mě změnil, přinesl do mého života radost a naučil mě žít každým dnem naplno.
