9. - 12. listopadu 2023 se konalo mistrovství světa mezinárodní organizace FISTC. Tato organizace zaštiťuje závody určené severským plemenům psů uznaným FCI (sibiřský husky, aljašský malamut, grónský pes, samojed a kanadský eskymácký pes). Šampionát hostilo město Abertamy v karlovarském kraji a organizace se zhostil Krušnohorským sportovní klub psích spřežení. V barvách našeho klubu zde zajela svou premiéru na MS členka Nikola Machková.
Ptala se: Dominika Potměšilová, foto: Jiří Kolínský, Václav Neckář
Co tě přivedlo k myšlence přihlásit se a zúčastnit světového šampionátu FISTC off-snow 2023 s tvým sibiřským huskym Konnym (Konnor Grand Forjana)?
O mistrovství světa v Abertamech jsem věděla více než rok, dozvěděla jsem se o něm od svých přátel, kteří už závodili předchozí roky na FISTC závodech. A už tehdy jsem se rozhodla, že na tento závod budeme s Konnorkem cílit.
Závod se konal v lokalitě, kde se každoročně koná také Memoriál Jaroslava Svobody. Přestože část trasy pro MS byla odlišná, dá se říct, že terén, na který bylo potřeba se připravit, znáte. Mohla bys nám popsat, jak probíhala tvá příprava a příprava psa na MS?
Ano, trať nám v Abertamech rozhodně není cizí. Jsou to krásné široké cesty na loukách, ideální i pro psí spřežení a ideální na předjíždění, i když polovina trasy je do kopce. Byla jsem si vědoma toho, že musíme právě ty kopečky trénovat a nejlépe na mokrých a kluzkých loukách. Bohužel né vždy to tak šlo, přeci jen u Kolína je to samá rovina. Na jaře jsme se připravovali na běžné závody, pak jsme měli 3 měsíce v letním období pauzu od tahu. A i když tento podzim byl nadměrně teplý museli jsme už na začátku září zahájit intenzivní tréninky. Brzy ráno nebo večer kdy byly teploty přívětivější. Jízda na kole na závodech, jízda na koloběžce po rovinkách, do kopců kolo, tahání řetězů a běhání na volno (s huskym rozuměj na stopovačce :D). Začátkem října jsme začali přidávat třetí den v tahu, jelikož zavod byl třídenní.
Jak už jsi nakousla, v rámci tohoto šampionátu se závodilo ve třech kolech/etapách. Trasa pro první dvě kola měřila 6 km a v neděli byla z bezpečnostních důvodů zkrácena na 5 km. Způsobila tato změna tobě a Konnymu nějaké komplikace? Kvituješ toto rozhodnutí pořadatele? A co říkáš na (pro nás neobvyklý) tříkolový závod?
Zkrácení nám nepřineslo žádné problémy, ba naopak, jak já tak Konny jsme to dost ocenili, protože trasa byla velmi náročná. Po vydatných deštích a po prvním sněhu byla samé bláto. Zkrácení trasy bylo skvěle označené a zabezpečené i pomocníky, takže bez problému. Škoda jen, že trasa nešla zkrátit na více nebezpečném místě než bylo zrovna toto.
Tříkolový závod pro nás byla premiéra, bylo to náročné hlavně pro mou hlavu, přemluvit sama sebe, ať ještě ten poslední závodní den zajedeme na plno. Konnorka jsem na to připravovala, tři dny v tahu mu nebyly cizí. Myslím ale, že ani pro něj to nebylo vůbec jednoduché, horší start poslední den byl znát. Sám zřejmě hledal motivaci a tu se mu během závodu naštěstí podařilo najít.
Šampionát od prvního dne doprovázelo velmi různorodé počasí od nepřetržitého deště, přes sníh až po sluncem zalitý den. Jak se vám v těchto podmínkách závodilo? Který den byl pro vás nejlepší a který naopak nejhorší?
Ve čtvrtek, kdy probíhaly prohlídky tratí, byla trasa taková, jakou ji znám, pouze mokrá louka a na pár místech trochu bláta. Ještě jsme si říkali, ze které strany jet, aby se nám kolo nesmeklo. První závodní den dost zapršelo, trať byla velice rozježděná od kár a tříkolek. Místa, kde bylo trochu bláta, bylo bláto najednou všude… Když Konnor zabral do kopce tak se mu v blátě packy smekaly zpět dolů. Už první den jsem zjistila, že naše strategie kudy co projet byla zbytečná, a tak jsem výběr trasy nechala na Konnorkovi a jela jsem tam kde běžel on, plně jsem mu důvěřovala. První den bych zpětně zhodnotila jako nejlepší. Druhý závodní den ráno začalo sněžit, teplota byla na nule. Byla dost zima na nohy a ruce, prsty u nohou byly zmrzlé na kost. Trasa byla ve stejném stavu jako předchozí den. Sil bylo méně než předešlý den. Tento den bych zhodnotila jako nejhorší. A poslední třetí závodní den na chvíli vylezlo i sluníčko, ovšem zima byla pořád. Trasa tak moc rozježděná, že zastavit v kopci na blátě byl prostě průšvih. Vše se klouzalo, boty, kola, nešlo se rozjet... Čím blíž k cíli jsme byli, tím víc jsme bojovali a druhá polovina závodu byla prostě nezapomenutelná. Třetí den zhodnocuji jako nejintenzivnější! Zkušenosti do dalších závodů jsou takové, že je potřeba trénovát i jiné druhy kopců, nejen cesty a louky, ale také bláto.
Mohla bys nám popsat své pocity v cíli? Co se ti jako první honilo hlavou?
I když jsem moc dobře věděla, jak na tom jsme z předchozích dnů, ten pocit štěstí a radosti byl strašně moc silný. Bylo to dost podobné pocitům z dětství, když najdeš pod stromečkem dárek, který sis moc přál. Ani nevím co se mi honilo hlavou, asi nic, pouze jsme si užívali tu krásnou chvíli, že jsme to zvládli a dojeli. Konnorka jsem chtěla umačkat radostí.
Měla jsi stanovený nějaký cíl, kterého jsi chtěla s Konnym dosáhnout? Podařilo se vám to? (Pokud ne, víš, co jste mohli udělat jinak?
Často jsem si dávala různé cíle, většinou určitý čas, za který bych závod chtěla zajet. Měla jsem to právě i na páteční etapu, bohužel jsme se to nezvládli, náročná trať nás vypekla. Další dny už cíle nebyly na čas, ale na to, aby jsme do toho dali své maximum a hlavně dojet v pořádku do cíle a závod dokončit. Což se povedlo, takže splněno.
Co říkáš na výkony a celkové výsledky českých reprezentantů, kteří si z Abertam odváží pěknou sbírku medailí?
Výkony ostatních závodních týmů byli ohromné, jsem na ně pyšná a jsem ráda, že jsem mohla být u toho.
Jak bys zhodnotila závod z organizačního hlediska? Měla bys pro pořadatele nějakou pochvalu a je něco, co se ti naopak moc nelíbilo?
Velice mě zamrzelo množství sponzorských bannerů oproti minimu vlajek zúčastněných států. Chvíli to vypadalo, že ani nejsme na světovém závodě. A také nemožnost projít/projet si trať se psem v předzávodní dny. Pochvalu bych ráda udělila za to jak vše odsýpalo, žádné zdržování a vše dle časového harmonogramu. Také vstřícnost pro bezpečí závodníků (zkrácení tratě), a bezpečí pro psí závodníky. Po každém projetí cílem proběhla kontrola od veterinářů, zda je pes v pořádku.
Přineslo ti MS FISTC nějaké nové cíle a přání v tomto sportu? Jaké?
Našim novým cílem jsou midové závody. Myslím, že Konny je spíše vytrvalec než sprinter a veřím, že midové trasy by mu mohly lépe sednout. A přání mám také. Bylo by krásné, když by se o našem sportu víc vědělo, psalo a mluvilo. Výkony některých týmu jsou tak neuvěřitélně skvělé, že by o nich opravdu měl vědět celý svět.
